Do takové situace se dostala rodina paní Marie ze Středočeského kraje. „Manžel zemřel v důsledku pracovního úrazu. Jeho příjem tvořil podstatnou část rodinného rozpočtu. Jaké máme jako rodina možnosti a máme nárok na nějaká finanční odškodnění?“ ptá se vdova.
Vedle obrovského psychického vypětí ze ztráty blízké osoby čelí pozůstalí často i existenční nejistotě. Mají náhlé výdaje v souvislosti s pohřbem, pozůstalostním řízením a současně rodina zemřelého přichází o část příjmů své domácnosti.
Zákoník práce ve stanovených případech dává nejbližším pozůstalým možnost získat v případě úmrtí blízké osoby následkem pracovního úrazu určité finanční odškodnění. Zákonem stanovené náhrady mají pozůstalým pomoci překonat složité období po takové ztrátě. Na co přesně má pozůstalá rodina nárok, vysvětluje advokát Radek Novotný.
Na koho se obrátit s žádostí o odškodnění
I v případě smrtelného pracovního úrazu se musí pozůstalí s žádostí o odškodnění obracet přímo na zaměstnavatele zemřelého. Právě ten je povinen při splnění zákonných podmínek odškodnění pracovního úrazu poskytnout.
Radek Novotný Jako advokát se specializuje na odškodnění újmy na zdraví, a to zejména pro oběti dopravních nehod, pracovních úrazů a pochybení zdravotnických zařízení. Je partnerem advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti s.r.o. Věnuje se též osvětě. Informace o odškodnění újmy na zdraví včetně pracovních úrazů jsou veřejně dostupné na projektovém webu pravnikpracovniuraz.cz. |
Důležitou roli v celém procesu řešení odškodnění však hraje i pojišťovna, u které má zaměstnavatel vedeno zákonné pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy. Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je ze zákona povinen toto pojištění platit.
Z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele jsou pak při splnění zákonných podmínek vypláceny pozůstalým jednotlivé náhrady odškodnění pracovního úrazu.
Šetření pracovního úrazu
Po každém pracovním úrazu je nezbytné důkladně prověřit okolnosti a příčiny jeho vzniku. V případě smrtelného úrazu to samozřejmě platí dvojnásob. Každý smrtelný pracovní úraz musí být nahlášen i Policii ČR, která následně provádí vlastní šetření úrazu z pohledu trestního práva. Výsledkem může být trestní stíhání osoby přímo odpovědné za úraz, a to i zaměstnavatele, jako právnické osoby.
Pro pozůstalé je v takové situaci zásadní sledovat průběh trestního řízení a aktivně se zajímat o jeho stav a vývoj. Během vyšetřování totiž mohou vyjít najevo skutečnosti, které mohou mít zásadní dopad na možnost úspěšně vymáhat odškodnění úrazu, nebo mohou ovlivnit výši jednotlivých vyplácených náhrad.
Zaměstnavatel nechce uznat pracovní úraz. Co dělat, radí advokát |
Zaměstnavatel se totiž může, v zákonem vymezených případech, povinnosti poskytnout odškodnění zprostit, popřípadě může být veškeré odškodnění v určitém poměru kráceno. Posuzují se přitom příčiny úrazu, zavinění jednotlivých osob a další okolnosti vzniku pracovního úrazu.
V podobných případech lze proto doporučit obrátit se na specializovaného právníka, který pozůstalým pomůže zorientovat se v celém procesu, bude komunikovat s orgány šetřícími úraz a zajistí, aby práva pozůstalých byla náležitě hájena.
Jaké náhrady mohou pozůstalí získat
V případě, kdy se zaměstnavatel nezprostí povinnosti hradit škodu a nemajetkovou újmu pracovním úrazem vzniklou, mohou pozůstalí podle zákoníku práce požadovat následující odškodnění:
- Náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením.
- Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem.
- Náhradu nákladů na výživu pozůstalých.
- Jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých.
- Náhradu věcné škody.
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých
Jde o jednorázové odškodnění za duševní útrapy pozůstalých sloužící ke kompenzaci za bolest ze ztráty blízké osoby v důsledku smrtelného pracovního úrazu. Na tuto náhradu mají podle zákoníku práce výslovně nárok manžel nebo registrovaný partner zesnulého, jeho dítě a rodič. Těmto osobám přísluší odškodnění minimálně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy za předchozí kalendářní rok.
Na odškodnění mohou ale mít nárok i další osoby, které měly se zemřelým blízký vztah, tedy například druh, družka nebo jiní blízcí příbuzní. Zákoník práce přesný výčet těchto osob neobsahuje, musí nicméně jít o osoby v poměru rodinném nebo obdobném, které pociťují újmu jako vlastní.
Do roku 2020 byla výše této náhrady fixní, a to pouze 240 000 korun. Poté došlo ke změně a podle aktuální úpravy je výše náhrady navázána na průměrnou mzdu v národním hospodářství. Průměrná mzda se přirozeně každý rok mění a s ní se mění i základní částka jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých.
Pro úrazy z roku 2025 činí základní náhrada pro nejbližší osoby, již zmíněný dvacetinásobek průměrné mzdy, tedy částku ve výši 902 200 korun.
Následující graf znázorňuje vývoj jednorázové náhrady za poslední roky.
Náklady spojené s léčbou zemřelého a náklady pohřbu
Osoba, která vypravila pohřeb zemřelého zaměstnance a uhradila s tím spojené náklady má právo na jejich náhradu. Základním kritériem pro odškodnění těchto nákladů je jejich přiměřenost, přičemž zákoník práce přesněji určuje, co vše lze uplatnit a v jaké výši.
Vedle toho mohou pozůstalí požadovat i náhradu nákladů vynaložených ve spojení s léčením poškozeného zaměstnance před jeho úmrtím.
Výživa rodiny zemřelého zaměstnance
Úmrtí zaměstnance přináší jeho rodině mimo samotné ztráty i související existenční obtíže. Pozůstalí, kterým zemřelý zaměstnanec poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu, mají nárok na náhradu vzniklé ztráty v rámci odškodnění za smrtelný pracovní úraz.
Náhrada se vypočítává z průměrného výdělku zemřelého zaměstnance. Pokud výživu poskytoval jedné osobě, činí náhrada 50 procent jeho průměrného výdělku, v případě více oprávněných osob jde o 80 procent jeho průměrného výdělku. Z částky náhrady se však jednotlivým pozůstalým odečítá výše důchodu přiznaného v souvislosti s úmrtím zaměstnance, tedy důchodu sirotčího nebo vdovského.
Důležité je, že se při výpočtu nepřihlíží k příjmům pozůstalé osoby. Nárok na náhradu nákladů na výživu tedy není přímo podmíněn ekonomickou situací pozůstalého. Náhrada je poskytována nejdéle do doby, kdy by zemřelý povinnost vyživovat pozůstalého měl, nejpozději však do doby, kdy by zemřelý dosáhl 65 let věku, nebo věku důchodového, pokud by u něj byl vyšší.
Zákoník práce stanovuje i další limit, a to, že celková výše náhrady pro všechny oprávněné nesmí překročit částku, kterou by sám zemřelý pobíral jako náhradu ztráty na výdělku.
Co dělat, když zaměstnavatel nechce odškodnění poskytnout?
Mohou nastat i situace, kdy zaměstnavatel s rodinou zemřelého zaměstnance nekomunikuje, nespolupracuje nebo odškodnění odmítá poskytnout. Bohužel neexistuje žádná univerzální rada, jak v těchto případech postupovat. Vždy záleží na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu.
Jak již bylo zmíněno, může se zaměstnavatel v určitých případech povinnosti poskytnout odškodnění zprostit. Jde však o situace striktně zákonem vymezené. Rozhodně by se tak pozůstalí neměli nechat odradit prvotním negativním postojem zaměstnavatele či jeho pojišťovny.
V práci si zlomil ruku a měl otřes mozku. Jaký je nárok za pracovní úraz |
Nejlepším řešením je obrátit se v takové situaci na odborníka, který se na odškodňování pracovních úrazů specializuje. Advokát s tímto zaměřením by měl být pozůstalým schopen vysvětlit situaci, případ zhodnotit a následně zvolit správný postup, včetně návrhu kroků nezbytných k vymožení adekvátního odškodnění.
Taková pomoc a opora zároveň často pozůstalým výrazně uleví i po psychické stránce. V tomto těžkém období totiž nemusí sami řešit složitou komunikaci se zaměstnavatelem i jeho pojistitelem, nebo se nějak aktivně účastnit trestního řízení. Advokát vše podstatné vyřídí za ně. Ztrátu blízkého samozřejmě nelze nahradit žádnou finanční částkou. Odškodnění od zaměstnavatele však může pomoci zmírnit dopady situace a ulevit rodině v těžké době.
Hledáte opravdu dobrého zaměstnavatele? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
