O tom, jak bude pracovní prostředí v té které firmě vypadat, rozhodují ti na „vyšších místech“. Jenže hodnotu firmy tvoří především lidé, kteří v ní pracují. A na to je dobré brát zřetel. Proto architekti a designéři při navrhování současných interiérů (nejen) administrativních prostor začínají vždy od lidí.
„Vedení firmy má obvykle určité představy a požadavky na kancelářský interiér, ale ty často nevycházejí z reálných zkušeností lidí, kteří v daném prostoru denně pracují. Proto se vždy snažíme jít víc do hloubky,“ říká Milan Vrátný, obchodní ředitel studia Mooden.design a vysvětluje: „Důležitá je proto i přímá komunikace s běžnými zaměstnanci. Právě oni nejlépe popíší, co v praxi funguje a co jim naopak práci komplikuje. Ptáme se, jak vypadá běžný pracovní den, kdo s kým nejvíc komunikuje, kde se lidé cítí dobře a kde jim něco chybí.“ Důležité je také získat informace o tom, jak často do kanceláře chodí, jakou práci vykonávají.
Díky těmto rozhovorům pak jejich designéři mohou navrhnout prostředí, které nebude jen efektní na pohled, ale bude skutečně odpovídat potřebám konkrétních lidí a jejich každodenní realitě. Jinými slovy, prostor lze upravit, ale pokud architekt či designér nepochopí potřeby konkrétního týmu, jejich styl práce a firemní kulturu, výsledek nebude fungovat.
Stejně to vidí Iveta Šalamounová, designérka ze studia Schwestern, které úzce spolupracuje s rodinnou firmou Profil Nábytek. Říká, že každý člověk má svá specifika, pracovní návyky, s čímž je potřeba pracovat. Zároveň je ale dobré, když zadavatel dokáže už během zadání charakterizovat, jakou dynamiku v prostoru firma jako celek preferuje.
„Rozlišujeme dynamické týmy, které chtějí mít prostor různorodý – pevné pracovní místo není dogma a preferují fluidní sdílené prostředí. Stále jsou ale samozřejmě i konzervativnější kolektivy, kde zaměstnanci vyžadují klid a dostatek soukromí pro svou práci. To vše je potřeba již během procesu navrhování vědět, a podle toho pak i vybírat styl a konkrétní produkty,“ popisuje Šalamounová.
Akustika a světlo v hlavní roli
Faktem ale je, že zařizování kancelářských místností není zdaleka jen o nábytku. Problematika je mnohem širší. „Ideální prostor nabízí dostatek přirozeného světla, tichou technologii a zároveň esteticky příjemné prostředí,“ zdůrazňuje Eduard Forejt, obchodní ředitel společnosti Passerinvest Group.
Proč? Pro to existuje snadné vysvětlení. Z hlediska pohodlí a soustředění je zásadní akustika a denní světlo. Hluk je totiž jedním z nejčastějších rušivých elementů v kancelářích. Špatná akustika snižuje schopnost koncentrace a dlouhodobě unavuje. „Z druhé strany, akustika se dá dnes velmi dobře zlepšit pomocí různých textilních závěsů, akustických paravánů a podhledů nebo podlahovou krytinou,“ říká Iveta Šalamounová.
Denní světlo zase ovlivňuje naši energii, náladu, spánek a samotnou regeneraci. Pokud chybí, klesá výkon a celkový pocit pohody. „Velkou roli hraje i zeleň, zlepšuje mikroklima, ale také vizuálně uklidňuje, pomáhá snížit stres a přispívá k lepší akustice a psychologickému vnímání prostředí,“ poukazuje na další důležitý prvek Kamila Petruželová, interiérová designérka ze studia Mooden.design.
Kancelářský nábytek už není jen prostým vybavením
Rovněž v pojetí samotného kancelářského vybavení došlo za poslední roky k významnému pozitivnímu posunu. „Nábytek už není vnímán jen jako funkční vybavení, ale jako součást péče o zaměstnance,“ zdůrazňuje Petruželová.
Ergonomický nábytek se tak dnes již stává samozřejmostí. Kvalitní ergonomické židle a výškově stavitelné stoly jsou už běžným standardem. Zlepšují komfort při práci, podporují zdravé držení těla a pomáhají předcházet bolestem zad nebo únavě. Své místo si stále více získávají také například zvýšené stoly, kterou jsou mobilní, takže lze s nimi „cestovat“ v rámci prostoru. Neméně důležité jsou židle, které svým provedením podporují aktivní sezení a pohyb, což je, jak víme, zdravé.
A roli hrají rovněž barvy. „Například nekontrastní barvy stolů zabraňují únavě očí, protože papír na nich nesplývá v kontrastu,“ říká Forejt. Přidanou hodnotou jsou podle něj také sekundární funkce nábytku, například z hlediska akustiky. Některé kusy nábytku dokážou pohlcovat hluk a tím výrazně zlepšovat vnitřní prostředí. Stejně tak se pracuje s materiály, jež eliminují možnost přenosu virů a bakterií. A nesmíme zapomenout na estetiku, která k funkčnosti dodává i nadstavbu.
„Vytunění“ kanceláří záleží na situaci firmy
Zatím spíš na okraji zájmu stojí haptické vlastnosti nábytku, tedy to, jak působí na dotek, jakou má texturu, měkkost a podobně. „Zatím to není něco, co by firmy běžně uváděly ve své poptávce, nejde o standardní požadavek. My s tím ale při návrzích aktivně pracujeme a klienti si mohou konkrétní materiály osobně osahat, vyzkoušet a poznat tak rozdíl na vlastní kůži,“ konstatuje Milan Vrátný z Mooden.design.
Už několik let se tímto faktorem zabývá také studio Schwestern a výrobce nábytku Profil Nábytek. „Například na pracovní a jednací stoly používáme často nábytkové linoleum, které je oproti běžným olaminovaným deskám mnohem příjemnější a teplejší na dotek,“ říká David Čermák z firmy Profil Nábytek. To samé splňuje také masivní dřevo, případně další přírodní materiály.
Hmat a pocit z dotyku mají u kancelářského nábytku rozhodně své opodstatnění, souhlasí také Eduard Forejt a zároveň upozorňuje: „Hodně jde ale v tomto směru o to, kde se která firma nachází a co si může dovolit. Ne všichni pracují v IT a mohou tzv. foukat lidem cukr do vlasů. Ti, kteří pracují ve „vytuněných“ budovách, logicky hledají další možnosti, jak pracovní prostředí ještě vylepšit. Naopak tam, kde není k dispozici ani klimatizace, zatím haptické funkce nábytku pravděpodobně neocení.“ Přesto je to cesta k hledání „dokonalého“ pracovního prostředí.
„Kancelářská krajina“ se dostává do popředí
Naopak lze v posledních letech pozorovat stále větší zájem firem o tzv. „kancelářskou krajinu“. Ta nabízí rozmanité pracovní prostředí, kde si každý najde to své, ať už jde o prostor pro týmovou spolupráci, nebo naopak o zóny určené k nerušenému soustředění.
Otevřené uspořádání sice podporuje předávání informací a posiluje týmového ducha, ale zásadní je, aby bylo zároveň promyšleně rozčleněné a příjemné na pohyb i pobyt. Zaměstnanci s rutinními úkoly často vyhledávají klidnější místa, zatímco kreativní skupiny ocení možnost vzájemné interakce. Běžné jsou tak dnes proto v interiérech tiché zóny pro práci bez vyrušení, malé zasedačky nebo „budky“ na hovory a online meetingy, kreativní místnosti pro spolupráci a sdílení nápadů. Stejně tak relaxační zóny určené pro odpočinek.
A vývoj jde pořád dál. Výrobci i designéři sledují trendy, na trhu se objevují novinky. „V letošním roce chceme představit na Designbloku novou kolekci, která reflektuje potřebu mladších generací pečovat o své tělo i během pracovní doby. Připravované produkty jsou sofistikované protahovací a masážní sestavy, které mají zároveň i další funkce, jež v rámci kanceláře uživatel ocení. Esteticky korespondují více s designem kancelářských nebo domácích produktů než s estetikou fitness center,“ uvádí příklad chystané inovace David Čermák.
Kam patří ve firmě kávovar
Nezbytná je dnes ve firmách kuchyňka, která už dávno není jen místem, kde si uděláte kávu. „Často slouží jako neformální centrum celé firmy, kde se lidé potkávají a řeší věci mimo zasedačky v přirozené formě vycházející z podstaty neformálnosti,“ vysvětluje designérka Kamila Petruželová.
Nemalou roli v tomto směru umí sehrát rovněž kávovar. Na první pohled to může působit jako banalita, ale ve skutečnosti je to velmi důležitý prvek pro firemní pohodu. I u něj si totiž zaměstnanci často spontánně vyměňují pracovní i neformální informace, sdílejí nápady a zároveň si na chvíli odpočinou.
„Pokud je kávovar umístěný příliš daleko nebo není v místě, kde se lidé přirozeně potkávají, jeho využívání klesá a komunikace ve firmě může být slabší,“ říká Eduard Forejt a pokračuje: „Pokud je naopak příliš blízko pracovních stolů, může rušit ostatní pracující. Za nevhodné se také ukázalo umístění kávovaru hned vedle ředitelské kanceláře, protože to může některé zaměstnance odrazovat.“ Tyto drobnosti mají ve výsledku velký vliv na atmosféru v kanceláři i na efektivní přenos informací mezi lidmi.
Co říkají kanceláře o firemní kultuře
Rozvržení a vybavení pracovních prostor však neovlivňuje atmosféru jenom směrem dovnitř firmy. Směrem ven hodně vypovídá o firemní identitě. Zkrátka i taková věc, jako je třeba nábytek, ukazuje nejen zaměstnancům, ale třeba i návštěvám a dalším lidem, s kým mají tu čest.
„Nábytek hodně napoví o tom, jak firma přemýšlí, jestli je otevřená, pečující, konzervativní, nebo kreativní…,“ popisuje designérka Petruželová. Vybavení interiéru totiž lidé vnímají velmi citlivě, a to nejen z vizuální stránky, ale i díky energii, kterou prostor jako celek vyzařuje.
Styl nábytku, výběr materiálů, barvy i způsob uspořádání prostoru vytvářejí určitý dojem, ten by měl být v souladu s tím, co firma komunikuje navenek. „Když je prostor dobře navržený, dokáže přirozeně podpořit firemní kulturu a umocnit její identitu,“ konstatuje Petruželová.
Atmosféru dokresluje veřejný prostor
Průzkum developerské společnosti Passerinvest Group mezi nájemci v jejich administrativních budovách na Brumlovce v Praze 4 také ukázal, že lidé kladou velký důraz na kvalitní veřejná prostranství, dostatek zeleně a širokou nabídku služeb, jako jsou restaurace nebo sportovní vyžití, což přitom se samotným prostorem firmy nijak nesouvisí. Stejně tak oceňují drobnosti, například zásilkové boxy v docházkové vzdálenosti. „Často se tedy ukazuje, že zaměstnanci více než originální výbavu ocení příjemné prostředí, kde mohou snadno relaxovat, hledat inspiraci, setkávat se s kolegy nebo si zajít na dobrý oběd v lokalitě,“ uzavírá Forejt.
Hledáte lepší práci? Vyberte si z aktuální nabídky práce na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
