Německá vláda chce spořit na důchod už dětem. Odborníci plán kritizují

Během dvanáctileté školní docházky by se tak německým dětem povedlo na důchod i bez očekávaných výnosů z investic nastřádat 1 440 eur, a tedy zhruba 36 tisíc korun, píše portál CNBC.

Po dosažení plnoletosti by mladí němečtí střadatelé mohli na tento účet vkládat i své vlastní prostředky. Zisk z těchto investic by na tom účtu byl osvobozen od daní, a to až do chvíle dosažení důchodového věku. Ten je momentálně v Německu stanoven na 67 let, do budoucna se však bude pravděpodobně zvyšovat.

Spolková vláda tímto způsobem chce mezi mladými zvýšit povědomí o spoření a investování. Politici říkají, že návrh pomůže s osvojením základů finanční gramotnosti už v raném věku. K tomu navíc mladí Němci získají od státu alespoň částečné peněžní zajištění do budoucna.

Dánsko zvýší věk pro odchod do důchodu na 70 let. Nyní je 67 let

CNBC ale píše o tom, že dosud není jasné, kdo bude prostředky spravovat, jakým způsobem budou investovány a zda vůbec tato suma bude mít nějaký vliv na životní úroveň budoucích německých seniorů. Zároveň se tedy neví, jak reálný a efektivní tento plán ve skutečnosti je.

Symbolické gesto?

„Jde spíše o symbolické gesto,“ říká k záměru výzkumník Johannes Geyer z institutu DIW v Berlíně. Skutečný přínos nastíněné iniciativy není podle něj jasný. K tomu ale doplňuje, že realizace tohoto záměru by v praxi mohla alespoň částečně podnítit zájem o budování finanční gramotnosti.

Skepticky se k plánu staví další německý výzkumník Christoph Schmidt, který je prezidentem ekonomického institutu RWI. Podle něj totiž iniciativa poměrně míjí hlavní podstatu spoření. „Základní úloha spoření, tedy něco si dnes odříct, abych měl zítra víc, se v návrhu úplně vytrácí. Záměr je sice dobře míněný, ale při bližším pohledu nenabízí téměř žádné přesvědčivé přínosy,“ říká Christoph Schmidt. Veřejné prostředky by raději využil přímo v německém vzdělávacím systému.

Pracovní morálka Němců uvadá. Merz velí ke změně, cílí na důchody i malé úvazky

Johannes Geyer jeho slova potvrzuje. „Když lidé dostávají peníze a nemusí se sami rozhodovat, jak s nimi naloží, není jasné, jak by se tím měla zlepšovat jejich finanční gramotnost,“ uzavírá pro CNBC německý analytik.