Péče o psychickou pohodu zaměstnanců není „něco navíc“, ale nutná investice

Zdraví a psychická pohoda nejsou jen „něčím navíc“. Je to podmínka, aby lidi jejich práce bavila. To proto, abychom byli schopní podávat dobrý pracovní výkon, a hlavně abychom se nejen v práci, ale i po ní ve svém osobním čase cítili dobře. To je názor, který shodně zastávají všichni oslovení personalisté.

Důvod je prostý. Vyčerpání, neustálé změny a nové projekty, nezvladatelné termíny, zvyšující se požadavky na výkon, konflikty na pracovišti, nejistota, jestli dělám věci správně, nepodporující šéf, zbytečná byrokracie či nikdy nekončící To Do List – to vše jsou standardní zdroje stresu lidí v práci. K němu se pak mohou přidat například bolesti zad, nebo ještě hůř, může dojít i k vyhoření.

„O to žádný rozumný zaměstnavatel nestojí. A firmy se tomu proto snaží stále více předcházet,“ říká Markéta Černá, zakladatelka projektu Feel Good Company, který se zaměřuje na zdravou firemní kulturu a wellbeing zaměstnanců.

Což ale neznamená, že by se tyto problémy v praxi neobjevovaly. Je to vzhledem k dnešní rychlé a výkonnostně orientované době naopak velmi běžné. „Zejména stres a s ním související bolesti zad či chronická únava se objevují často. Vnímáme, že lidé se potýkají s kombinací vysokých nároků, rychlého životního tempa a někdy i nedostatečného odpočinku,“ potvrzuje Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Stále větší tlak

Časté jsou tyto problémy i v oblasti IT. „Práce v IT je totiž často spojena s dlouhým sezením, vysokým tlakem na výkon a neustálým učením se novým technologiím,“ říká Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio. V recruitmentu zase hrají roli termíny, tlak na výsledky a nutnost neustále komunikovat s lidmi.

Pod silným stresem jsou také třeba ti, kteří se věnují finančnímu poradenství. „Jde totiž o odvětví, které je založeno na denním kontaktu s lidmi, a ten má na člověka pozitivní vliv, když se mu daří, ovšem násobně negativní tehdy, když věci nejdou podle očekávání,“ vysvětluje Jakub Ryba, ředitel marketingu a inovací z FinGO a přidává rovnou i příklad z praxe.

„Nedávno jsem měl rozhovor s jedním velice zkušeným hypotečním specialistou, který lidem radí s hypotékami již přes 20 let. Postěžoval si, že v posledních letech cítí obrovské odcizení od klientů. Doba je rychlá a komunikace většinou elektronická, nezbývá tak často tolik prostoru jako dříve na vybudování vztahu a důvěry. Komunikace na dálku sice umožňuje vyřídit hypotéku v rekordně krátkém čase, na druhou stranu se mu však stává, že mu klienti na vypracovanou nabídku často ani neodpoví; nebo jej dlouholetí klienti opustí kvůli tomu, že někde dostali hypoteční sazbu nižší jen o zlomky procent, což jim ročně ušetří sotva stokoruny…,“ vypráví jeden z ukázkových příběhů Ryba.

Stresu a riziku vyhoření se nevyhnou ani lidé pracující ve zdravotnictví. Podle Michaely Slámové, náborářky oční kliniky Gemini je proto velmi důležité naučit se aktivně odpočívat. „Nestačí zkrátka jen ‚nemyslet na práci‘, ale je potřeba věnovat čas i svému osobnímu životu, rozvíjet ho tak, aby se člověk do práce těšil a měl z ní dobrý pocit. Pokud si dopřejeme vědomý odpočinek, projeví se to velmi rychle i na kvalitě pracovního výkonu,“ zdůrazňuje Slámová.

Na kterých pozicích hrozí vyhoření nejvíc

V rámci jednotlivých oborů se ale samozřejmě riziko stresu a potažmo vyhoření liší i v závislosti na pozici, kterou člověk ve firmě zastává. „Z průzkumů vyplývá, že nejvyšší stres pociťují vedoucí na střední úrovni vedení,“ říká Černá. Vysvětluje, že právě u těch se kombinuje největší pocit bezmoci v kombinaci se zodpovědností. Oni a ti pracovitější, zodpovědnější, loajálnější zaměstnanci – prostě ti, které nechce firma ztratit, jsou často nejohroženější zaměstnanci, co se týká vyhoření a psychických potíží.

„Neméně ohroženou skupinou jsou rovněž zaměstnanci na pozicích, v nichž je pracovní náplň méně různorodá a může nést časem prvky rutiny,“ konstatuje Miloš Nejezchleb, ředitel HR divize v Home Credit. A co pak teprve třeba pracovníci call center, kteří klidně padesátkrát za den můžou slyšet odmítnutí. Zásadně jsou pak ohroženy všechny pomáhající profese. Dlouhodobá práce s lidmi, emoční zátěž a vysoká odpovědnost si zkrátka umí vybrat svou daň.

Silnou roli, ale bez ohledu na obor či konkrétní pracovní pozici, hraje také osobnost jednotlivce. Každý z nás má totiž k vyhoření jinou míru náchylnosti. „Někdy bohatě stačí, když je člověk perfekcionista, bere si vše moc osobně, nedokáže se odpojit ani po práci a jede na maximum celý rok, to se pak zákonitě někde odrazí,“ varuje Marcela Vyskoková. Například na očních klinikách Gemini proto zaměstnanci procházejí diagnostikou osobnosti, která jim pomáhá lépe pochopit vlastní nastavení a získat doporučení, jak se syndromem vyhoření pracovat a jak mu předcházet.

Jak je možné potížím předcházet

Tomu všemu ale mohou firmy předcházet. Kromě toho, že mohou zaměstnavatelé průběžně zjišťovat zdroje a důvody přetížení například pomocí dotazníků, mohou lidem nabídnout programy péče o svou psychickou kondici a prevenci duševních nemocí.

„Naší výbornou zkušeností je poskytnutí například tří konzultací s psychologem či celostním koučem zdarma za rok. Zaměstnanci při nich nachází možnost starosti, strachy a důvody vyčerpání sdělit, zkonzultovat a nalézt řešení,“ říká Černá. Doplňuje, že řešením někdy bývá dokonce až krizová intervence, díky níž již mnoho zásadních lidí neopustilo firmu nebo nemuselo využít dlouhodobý pobyt na neschopence. Pro představu, průměrná délka neschopenky z důvodů psychických problémů je v České republice 63 dní. Není to tedy žádný zanedbatelný problém.

„Vždy mě proto mrzí argument některých firem, že je to zbytečný benefit, protože ho využívá málo lidí. To je sice pravda, ale naše zkušenosti říkají, že pokud už ho někdo využije, firma ušetří často až miliony na nahrazení či zastoupení takového člověka. Naopak podporou individuálních psychoterapií firma říká, že je v pořádku si říct o pomoc a je v pořádku tato témata řešit,“ vysvětluje Černá.

Doplňuje, že je důležité, aby se manažeři naučili tato témata na pracovištích otevírat, a také aby se uměli diskrétně svých lidí zeptat, jestli je něco netrápí. Měli by umět být empatičtí a důvěryhodní.

Benefity? Cvičení i Den do přírody

Velmi pečlivě dbají na to, aby měli zdravé týmy vedené kvalitními lídry, například ve společnosti Home Credit. „Jsme přesvědčeni, že o tom, jestli vás práce baví, nebo zda můžete mít sklony k vyhoření, nebo jen ke ztrátě dlouhodobé chuti do práce, rozhoduje velkou měrou pracovní prostředí, tedy vaši nejbližší kolegové a samozřejmě šéf,“ potvrzuje Miloš Nejezchleb. „A sledujeme také takzvanou zaměstnaneckou cestu, v určitých milnících se našich lidí ptáme, jak se v dané chvíli v práci cítí, co je trápí, co by třeba potřebovali změnit, nebo naopak co jim vyhovuje.“ Dlouhodobě totiž mají vysledované časové milníky, kdy by mohlo docházet ke změnám v pracovním nasazení a chování a snaží se je aktivně se zaměstnanci řešit k vzájemné spokojenosti.

Home Creditu záleží také na tom, aby zaměstnanci měli dost času si od práce odpočinout. Nad rámec pěti týdnů dovolené tak může každý zaměstnanec této firmy čerpat dalších pět dnů na osobní volno. „A jako prevenci proti vyhoření nabízíme ještě velmi oblíbený celoskupinový benefit Recharge by PPF, kdy za každých odpracovaných pět let dostane náš zaměstnanec měsíc placeného volna, aby si od práce odpočinul a načerpal síly a motivaci k další práci,“ říká Nejezchleb. Další možnosti pak skýtá bohatý benefitní program, kde Home Credit nabízí svým zaměstnancům například prémiovou zdravotní péči od Canadian Medical, příspěvek na zdraví a sport a mnoho speciálních programů, jako je cvičení, otužování nebo třeba možnost využít služeb individuálního kouče.

Podobně mohou využívat benefitní program na volnočasové aktivity rovněž zaměstnanci očních klinik ze sítě Gemini. Ve Zlíně navíc mají vlastní jóga centrum, kam si mohou po práci zajít na lekci a dopřát si tak aktivní odpočinek.

Netradičně pak jdou na firemní benefity ve 4camping. Jednoznačně ale korespondují se zaměřením firmy. „Místo klasických sick days, které bývají často spíše nevyužité a řeší spíš následky nezdravého životního stylu, jsme zavedli Den do přírody a Narozeninové volno,“ popisuje Tereza Pacovská, HR ředitelka ve 4camping. „Pozitivní vliv pobytu v přírodě na fyzické i psychické zdraví je dobře známý a vědecky podložený. Největší radost nám ale dělá, že už v prvním roce po zavedení byl o tyto dny velký zájem, využití přesáhlo 70 procent, což je z mojí zkušenosti více než dvojnásobek oproti klasickému sick day.“

Pohoda, ale i podpora v náročných situacích

Mezi priority patří wellbeing rovněž v pojišťovně MetLife, která se specializuje na životní pojištění. Zaměstnanci, s výjimkou frontdesk pozic, kde se musí provoz přizpůsobit klientům, si zde do velké míry mohou řídit svůj pracovní čas a místo výkonu práce sami. „Setkáváme se kancelářích jen dva dny v týdnu, v létě jen jeden. Pamatujeme také na to, že úkoly se během pracovního týdne často hromadí, a proto jsme zavedli navíc No Meetings Friday – tedy den bez schůzek, který zaměstnancům pomáhá zpomalit tempo, produktivně uzavřít týden a naladit se na víkendový odpočinek,“ říká Ivana Fedáková, HR specialistka MetLife pojišťovny.

Někdy se ale okolnosti mohou vymknout kontrole a člověka převálcují. Proto v MetLife nabízí Employee Assistance Program (EAP), který mohou využít nejen přímo zaměstnanci, ale i jejich rodinní příslušníci – zcela anonymně a zdarma. Program zahrnuje nejen psychologickou podporu, ale také právní a finanční poradenství.

Kromě psychické pohody cílí v této pojišťovně rovněž na pohodu fyzickou. Oblibě se tu proto těší i masáže na pracovišti. „Zároveň tak podporujeme společnost TECUM, která poskytuje nevidomým a těžce zrakově handicapovaným lidem možnost profesně se uplatnit právě na pozicích masérů, což má přidanou hodnotu pro vše zúčastněné strany,“ poukazuje na další bonus Fedáková. Nabídku volnočasových aktivit zaměstnancům dále rozšiřuje Multisport karta.

Oblíbené jsou i Dny zdraví

Velký přesah mají stále oblíbenější Dny zdraví. „Zaměstnance totiž inspirují k celostnímu přístupu ke svému fyzickému i psychickému zdraví, dále k roli tvůrce ve svém osobním i pracovním životě a v neposlední řadě silně ovlivňují firemní kulturu, komunikaci a díky tomu prosperitu celé společnosti. A to už stojí za zvážení,“ zastává názor Markéta Černá.

Tyto dny pravidelně organizují například v MetLife pojišťovně. Během nich se snaží nabídnout zaměstnancům co nejširší spektrum preventivních vyšetření. Každý rok proto obměňují dostupné lékařské prohlídky. „Největší zájem je o dermatologickou prevenci a oftalmologická vyšetření. V minulých letech jsme však nabídli i konzultace s podologem či internistou,“ říká Fedáková. Dodává, že tyto akce si mezi jejich zaměstnanci získaly velkou oblibu, a co je ještě důležitější – pomohly včas odhalit několik vážných onemocnění, která díky brzké diagnostice bylo možné efektivně léčit.

Letošní Dny zdraví, které pojišťovna připravuje na květen, spojí s Mindfulness Weekem. Zaměří se tak i na aktivity, které pomáhají načerpat energii, zlepšit soustředění a celkovou psychickou pohodu. Součástí budou různá cvičení i workshopy zaměřené na zdravou a funkční výživu, která podporuje nejen imunitu, ale i dlouhodobou výkonnost a mentální odolnost.