Podnikali a na hlavní rizika nemysleli. Jak ochránit eseróčko před krachem

Jde o situace, kdy má podnikatel vážný zdravotní problém nebo dojde k fatální události, která vede k jeho úmrtí. Firmu pak najednou nemá kdo řídit, protože na to podnikatel předem nemyslel. Jak řešit situaci, aby nedošlo k zániku firmy, vysvětluje advokátka Markéta Kubričanová z pražské pobočky advokátní kanceláře Valíček & Valíčková.

Pokud dlouhodobě onemocní jednatel firmy, může za něj „zaskočit“ v řízení eseróčka ihned kdokoliv jiný?
Řízení a obchodní vedení společnosti obecně náleží vždy jen jejímu statutárnímu orgánu. V případě úmrtí či dlouhodobé neschopnosti jednatele vykonávat funkci hrozí firmě problémy, které mohou vést až k ochromení její činnosti a likvidaci. Oprávnění k zastupování společnosti totiž obvykle náleží výhradně jednatelům.

Jedná se například o přístup k bankovním účtům, plnění závazků vůči dodavatelům nebo o vyplácení mezd zaměstnancům. Funkční statutární orgán je klíčový i pro komunikaci s úřady, finančními institucemi a obchodními partnery, ať už se zákazníky nebo dodavateli. Je proto přímo v existenčním zájmu firem, aby byli noví statutární zástupci co nejrychleji ustanoveni a činnost firmy pokračovala.

Markéta Kubričanová V advokacii působí od roku 2006, od roku 2013 jako samostatná advokátka. Zaměřuje se na komplexní právní služby týkající se občanského a rodinného práva, práva nemovitostí i obchodního práva

Co hrozí, když za jednatele, který nemůže kvůli nemoci vykonávat svou funkci, podepíše smlouvu s obchodními partnery v dobré vůli třeba jeho zaměstnanec.
Pokud podepíše smlouvu zaměstnanec, bude vždy nutné posoudit, zda šlo o jednání, ke kterému při provozu společnosti s ručením omezeným obvykle dochází a zda byl zaměstnanec z titulu své pracovní náplně k podpisu oprávněn. Pokud oprávněn nebyl, pak je takový úkon neplatný, což může vést i k situaci, kdy bude nutné druhé smluvní straně uhradit způsobenou škodu.

Jak tedy vyřešit situaci, kdy se podnikatel spoléhá jen sám na sebe a pak kvůli nemoci není schopen řídit svou firmu?
V takové případě doporučuji uvažovat o zastoupení podnikatele na základě pověření. Pověření může být učiněno i ústně, případně může vyplývat například z vymezení pracovní náplně jiného zaměstnance společnosti. Tato osoba pak z titulu svého pověření může podnikatele zastoupit ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází, aniž by k tomu potřebovala plnou moc.

Práce jako spouštěč nemocí. Odbornice vysvětluje, jak tělo naznačuje pracovní stres

Dá se taková situace řešit preventivně, tedy ustanovit předem někoho, kdo bude moci okamžitě nahradit „jednatele v nesnázích“ a zajistit bezproblémový další chod firmy?
Určitě ano a mohu rozhodně doporučit, aby tuto eventualitu majitelé firem zvažovali ještě předtím, než taková situace vůbec nastane. Lze to řešit například ustanovením vícečlenného statutárního orgánu. Další možností je udělení prokury, tedy zmocnění konkrétní osoby k právním jednáním, k nimž dochází při provozu obchodního závodu. Třetí možností je určit správce pozůstalosti v závěti, který zajistí kontinuitu fungování společnosti a co nejrychlejší podnikne kroky, které povedou k ustanovení nového statutárního orgánu.

Nedávno jste řešili velmi komplikovaný případ, kdy krátce za sebou zemřeli dva jednatelé prosperující firmy. Můžete naznačit, o co šlo?
Ve společnosti zemřeli v krátkém časovém sledu oba společníci, kteří byli současně jednateli firmy. Situaci navíc komplikovaly neshody dědiců v prvním pozůstalostním řízení, které v době úmrtí druhého společníka nebylo pravomocně ukončeno. Společnost se tak ocitla bez statutárního orgánu v situaci, kdy bylo nutno zajistit kontinuitu jejího fungování, především dokončení řady rozpracovaných zakázek.

Jak se dá taková situace, kterou navíc komplikují dědické tahanice, řešit?
Pokud společnost nemá statutárního zástupce zplnomocněného k rozhodování, občanský zákoník umožňuje, aby soud jmenoval opatrovníka. Ten pak učiní potřebné úkony, aby byl statutární orgán co nejdříve ustanoven a společnost mohla dál fungovat a plnit své závazky.

Jak dlouho může trvat, než soud ustanoví a jmenuje opatrovníka?
V daném případě bohužel nejde o rychlé a efektivní řešení nastalé situace. Soudy podle stávající praxe a judikatury nemohou jmenovat opatrovníka předběžným opatřením. Standardní soudní řízení proto trvá v řádech několika měsíců, což může být pro společnost i likvidační.

V případu, kdy došlo k úmrtí obou jednatelů, jste nakonec přistoupili k dalšímu možnému řešení, abyste zajistili chod firmy? Jaký nástroj jste využili
K řešení situace jsme využili nástrojů dědického práva, protože oba společníci byli současně jednateli a obchodní podíl ve společnosti se dědil. K tomuto kroku může dojít bezprostředně po zahájení dědického řízení. Nemusí se tak čekat na skončení celého pozůstalostního řízení.

Zákon v takovém případě umožňuje, aby byla správa pozůstalosti ustanovena notářem i jen pro část pozůstalosti. V daném případě tedy pro obchodní podíl ve společnosti. V obou pozůstalostních řízeních po společnících, jsme nechali notáři ustanovit správce části pozůstalosti, tedy obchodního podílu ve společnosti. Správci pak svolali valnou hromadu společnosti, a ta v souladu se společenskou smlouvou jmenovala nové jednatele.

Spěchala a nerozhlédla se, řidič nestihl zabrzdit. Jak se řeší odškodnění?

Co radíte jednatelům firem, aby předešli fatálním situacím, které mohou vést ke krachu eseróčka a svým dědicům a potomkům nezanechali firmu, kterou nemá kdo řídit a spravovat?
Připustit si, že tato varianta může skutečně nastat a pokusit se připravit možný scénář, jak takovou situaci řešit. Vždy je nutno přihlédnout k samotné povaze a rozsahu činnosti, kterou společnost vykonává a jak moc by mohla být společnost takovou událostí zasažena, například s ohledem na nasmlouvané zakázky.

Jak už jsem zmínila, přichází v úvahu například ustanovení vícečlenného statutárního orgánu tak, aby se veškeré jednatelské oprávnění nekoncentrovalo pouze v rukou jediné osoby. Možným řešením je také udělení prokury osobě znalé provozu podniku, případně včasné předání firmy potomkům nebo alespoň určení správce pozůstalosti v závěti.

Zmínila jste, že jmenování opatrovníků soudy trvá dlouho, v řádu měsíců. Co by bylo dobré změnit či ustanovit, aby nedocházelo k takovým prodlevám?
Žádoucí by mohlo být například legislativní stanovení lhůty, dokdy musí soud o návrhu na jmenování opatrovníka rozhodnout. V opačném případě se institut opatrovnictví právnické osoby míjí účinkem, protože není schopen zajistit rychlé a efektivní řešení nastalé situace. Lhůta by mohla být obdobná jako při vydání předběžného opatření nebo zápisu do obchodního rejstříku s tím, že rozsah jednatelských oprávnění opatrovníka by mohl být omezen a vztahoval by se například pouze na běžnou správu společnosti a svolání valné hromady.