Studie: Jaké profese připraví AI o práci a které ovlivní. Dotkne se to i vás?

Zhruba 288 tisíc lidí se bude muset rekvalifikovat a přesune se na jiné pozice. Dalších 67 tisíc lidí musí zcela změnit obor a projít zásadní rekvalifikací, jinak jim hrozí dlouhodobá nezaměstnanost. Ukázala to aktualizovaná studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce.

Generativní AI (GenAI) dostává stále dokonalejší rozměr. Umí generovat texty, kódy, hlasy, obrázky, zvuky, videa, ale také provádět syntézu dat. Dokáže nahradit rutinní činnosti, šetřit čas a zvyšovat produktivitu práce.

Kdo se musí AI bát a komu práci vylepší

Pokud si myslíte, že se vás vstup GenAI na pracovní trh netýká, můžete být na omylu. Umělou inteligenci razantně pocítí lidé, kteří pracují ve 12 profesích. A není jich málo – jde o zhruba 600 tisíc lidí. O jaké profese konkrétně jde?

Patří mezi ně analytici a vývojáři softwaru, specialisté na právo, databáze a počítačové sítě či obchod a marketing, spisovatelé a novináři i jazykovědci, pracovníci informačních služeb i úředníci, kteří se věnují zpracování dat a logistice. Pro tyto profese nebude jen klíčové osvojit si digitální a technické dovednosti, ale budou se muset přizpůsobovat také rychlým změnám.

„Český pracovní trh čekají velké strukturální změny, které se neobejdou bez toho, abychom zásadně změnili náš pohled na to, jak se v Česku připravujeme na budoucí zaměstnání,“ říká Tomáš Wiedermann, partner společnosti Boston Consulting Group a jeden ze spoluautorů studie.

Mezi nejohroženější profese však budou patřit také právníci a příbuzní specialisté, jako jsou koncipienti, soudní úředníci či asistenti. „Přebytek specialistů v oblasti práva může být poněkud překvapivý, ale obor bude výrazně ovlivněn nástupem generativní umělé inteligence, která dokáže analyzovat právní dokumenty nebo vyhledávat vzorové případy a tvořit jednodušší smlouvy podle šablon,“ vysvětluje Wiedermann.

Mírnější vliv bude GenAI mít na dalších 33 procent míst, tedy asi na 1,7 milionu pracovníků v 56 profesích. Studie zmiňuje zákonodárce, pracovníky v prodeji i část technických sil. Podle autorů by jim GenAI měla pomoci především s doprovodnými činnostmi, náplň práce v těchto profesích se však zásadně nezmění.

Digitální nemoci: Zdravotní obtíže, za které může práce u počítače. Jak jim předejít

O své pozice se nemusejí bát manažeři, kteří činí rozhodnutí vyžadující lidský úsudek, empatii nebo schopnost rychle reagovat na novou, nečekanou situaci. Lidské dovednosti, jako například řešení konfliktů, vedení a motivace týmu nebo vyjednávání, jsou zatím nenahraditelné. Manažerské pozice s sebou také často nesou určitou etickou a sociální zodpovědnost, která vyžaduje morální úsudek, což nelze v současné době rovněž přenést na chytré technologie. GenAI tak manažerskou práci spíše doplní, než by ji nahradila.

Co musí udělat stát a co čeká aktivně pracující

Značná část lidí bude muset za svého života buď výrazně zvyšovat své kompetence, nebo projít rekvalifikací a osvojit si nové dovednosti. „Proto potřebujeme nastavit dlouhodobý systém, který toto doplňování kompetencí umožní, a zároveň potřebujeme zvýšit flexibilitu českého vzdělávání, aby noví absolventi byli schopní pracovat na pozicích, které se na trhu budou objevovat,“ upozorňuje Wiedermann.

Podle Kateřiny Štěpánkové, vrchní ředitelky sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) již některá opatření jsou v běhu. Před dvěma lety například odstartoval Úřad práce nabídku vzdělávacích kurzů na stránce www.jsemvkurzu.cz. „Ekonomicky aktivní lidé si v těchto kurzech mohou doplňovat a zvyšovat úroveň svých digitálních kompetencí. Prostřednictvím Úřadu práce přitom mohou účastníci kurzů získat i zajímavé finanční příspěvky na úhradu kurzu,“ přibližuje Kateřina Štěpánková.

Pokrok a zapojení umělé inteligence do pracovních aktivit zkrátka nezastavíme. „Zatímco pro odvětví informačních technologií bude tato technologie znamenat další výrazný rozvoj a většině lidí v tomto odvětví umožní soustředit se na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, u úřednických míst může znamenat snižování počtu tabulkových míst, protože řada činností půjde zautomatizovat,“ poznamenává Wiedermann.

Zaměstnání, nebo vlastní byznys? Podle čeho se rozhodnout

A které profese budou na trhu práce naopak chybět? Půjde především o učitele na všech úrovních – od mateřských škol až po střední školy. Celkově bude podle studie chybět až 43 tisíc učitelů a příbuzných specialistů. Dále pocítíme nedostatek v profesích, jako jsou zdravotní sestry, sociální pracovníci, technici či kuchaři. Naopak nejvíce pracovních pozic bude zrušeno v obchodu a mezi pomocnými pracovníky ve výrobě.

Příležitosti a hrozby GenAI

GenAI se podle odborníků stane v následujících 10 až 15 letech neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života. Představuje novou inovaci a doslova revoluci na pracovním trhu. Přináší však nejen řadu příležitostí, ale i hrozeb.

Mezi největší příležitosti se řadí zásadní zvýšení efektivity pracovníků, posílení jejich produktivity a kreativity prostřednictvím automatizace rutinních úkolů a zlepšení kreativních procesů napříč různými odvětvími. GenAI zrychluje vědecké objevy tím, že efektivně analyzuje rozsáhlé databáze, což může přinést zásadní průlom v oblastech, jako jsou klimatologie a medicína. Současně může přístup k této umělé inteligenci zlepšit kvalitu vzdělávání, zejména v regionech s omezenou dostupností kvalifikovaných učitelů.

Šéfe, dnes už končím. Kde je rozumná hranice mezi prací a „flákáním se“

Mezi hlavní hrozby GenAI ale patří ztráta některých pracovních míst způsobená automatizací, což může prohloubit ekonomickou nerovnost. Dalším zásadním rizikem je šíření dezinformací, protože GenAI je schopna generovat přesvědčivé texty s falešným obsahem, což může podkopat důvěru ve sdělovací prostředky a instituce.

I z toho důvodu byla generativní umělá inteligence zařazena Světovým ekonomickým fórem na seznam největších rizik pro společnost. Generativní umělá inteligence může také vést k sociální izolaci tím, že snižuje potřebu mezilidského kontaktu, protože umožňuje jednotlivcům vykonávat činnosti, jako je práce či zábava, bez interakce s ostatními lidmi.

Kompletní studii s podrobným popisem budoucích změn na českém pracovním trhu, jejich důsledků a opatření, která jsou důležitá pro adaptaci ekonomiky a zaměstnanců naleznete zde.